Březnový výlet do Dánska jsme naplánovali tentokrát na celý den s cílem podívat se do Skagenu, který se nachází cca 50 km od Hirtshalsu, kam se dopravíme opět trajektem. Podle předpovědi mělo vyjít krásné počasí, nicméně se předpověď pěkně sekla a byl velmi silný vítr v Norsku kolem 12 km/s v Dánsku dokonce 16 km/s, takže byla naše plavba poměrně divoká oproti té první. Já jsem naštěstí už byla poučená z první cesty trajektem. Hned potom, co jsme si našli příjemné místo, jsem si lehla a ani se nehnula, aby mi nebylo špatně - připadala jsem si jak v houpací síti - to je docela dobré. :)
 |
| Loděnice v Hirtshals |
I přes mé protesty (stále si vybavuji ten československý film o dvou stopařkách, který jsem viděla v dětství) jsme cestu z Hirtshalsu do Skagenu absolvovali stopem. Rozdělili jsme se na dvě skupinky a s cedulí s nápisem SKAGEN začali stopovat. Vzala nás celkem tři auta, která nás nakonec dovezla až do cílové lokace. Po cestě jsme se dozvěděli, že je v Dánsku stopování nelegální (stejně tak jako v Norsku, ale Dánové jsou o něco ochotnější zastavit). Nicméně jsme přežili a dorazili v pořádku. Naše cesta ale zabrala víc času než jsme předpokládali a vzhledem k tomu, že jsme chtěli stihnout trajekt z Hirtshalsu, rozhodli jsme se na zpáteční cestu využít vlak. Lístek jsme nesehnali, tradičně na vlakové stanici není žádná živá osoba prodávající lístky a automaty byly mimo provoz, takže jsme se vydali na naši cestu na úžasné pobřeží Skagenu, kde se slévají dvě moře - Severní a Baltské.
 |
| Skagen |
Skagen je pěkné městečko plné žlutých domků s červenou a občas černou střechou. Nejsou to jen rodinné domky, ale i lékárny nebo vlakové nádraží mají sytě žlutou fasádu. Občas jsme ale narazili i na moc pěkné cihlové domy s bílými okny, trávníky jsou krásně čisté (narozdíl od norských) a krátce střižené.
 |
| Na vlakovém nádraží nenajdete ani živáčka - dveře zavřené :) |
Naše první kroky potom, co jsme vystoupili ve Skagenu, vedli do informačního centra, kde byla moc milá obsluha, dostali jsme mapu a pán nám poradil, kde najdeme vlakové nádraží a kudy se dostaneme k cíli naší cesty - nejsevernějšímu bodu Dánska.
 |
| Cestou na pobřeží |
Krajina v Dánsku je opravdu úplně jiná v porovnání s Českou Republikou nebo Norskem. Dánsko je v podstatě jedna velká placka, což nejspíš nikoho nepřekvapí, ale i tak se tam naskýtají úžasné pohledy. Jen ta cesta se zdá poněkud nekonečná, když jdete po rovné silnici, která mizí až někde v nedohlednu.
 |
| Konečně je vidět pláž! |
 |
| Doufám, že je dostatečně vidět, jak se ta moře slévají! |
Hebký písek a vyleštěné kamínky a sem tam nějaká ta mušle, tahle pláž byla ta nejkrásnější, na které jsem kdy byla. A přestože mi silný vítr vháněl do očí písek a slzy mi tekly proudem, neuvěřitelně jsem ti to tam užila, to prostředí bylo prostě úžasné.
Bohužel, jen co jsme doběhli na cíp pláže, museli jsme se otočit a pospíchat zpátky. Z města na pláž jsme šli víc jak hodinu a jedna hodina zbývala do odjezdu vlaku, naštěstí jsme tentokrát měli vítr v zádech, a tak jsme za 45 minut dorazili do města pěkně vyčerpaní ale nadšení.
Stále jsme neměli lístek, a tak jsme doufali, že si ho budeme moci koupit v automatu, který jsme zahlédli ve vlaku. Nicméně jsme zjistili, že tento automat na rozdíl od těch nefunkčních venku je jen na hotovost, a nikdo z nás Dánské koruny (DKK) neměl, a tak jsme museli jet načerno a spoléhat, že nás nikdo nebude kontrolovat. Jelikož jsme jeli místní lokálkou, kontroly jsou jen velmi náhodné, jak nám oznámil jeden místní, který se nám snažil pomoci. Nicméně neměl dost peněz na to, aby za nás zaplatil a my mu mohli vrátit v norských korunách. Jen půlhodinová jízda stojí 60 DKK (cca 190 Kč) a nás bylo pět.
 |
| Naše cesta Dánskem |
 |
| Frederikshavn |
A tak jsme se vydali vlakem ze Skagenu do Frederikshavn (směr na Aalborg), kde jsme měli nějaký čas na přestup. Tam jsme si konečně koupili lístky v automatu na kreditní karty. V nádražní budově byla jen čekárna a obchod s potravinami, žádné zaměstnance drah v Dánsku či Norsku opravdu nečekejte. Z Frederikshavn jsme jeli směrem na Hjørring, kde jsme přestupovali a pokračovali v cestě do Hirtshals. Před plavbou jsme si ještě stihli nakoupit zásoby v místní Rema 1000, ceny jsou v Dánsku opravdu o dost nižší v porovnání s Norskem. Domů jsme se dostali kolem druhé hodiny, protože trajekt nabral kvůli protivětru zhruba hodinové zpoždění.
