Hned jsme se dostali do úplně pohádkového lesa plného oblých skal, bublajících potůčků a listí ze stromů, jejichž vršky osvětlovalo slunce, které se v Norsku drží prakticky vždycky při zemi. :)
Norsko je opravdu země plná jezer, po krátké cestě lesem jsme se objevili u jezera, které bylo přizpůsobené ke koupání, nechyběl tu záchranný kruh nebo nerezové schůdky do vody, já se ale snažila fotit tu krásnou přírodu, takže na fotkách žádné schůdky nehledejte :)
Dnes bylo krásné počasí, nikde ani mráček. Paradoxem je, že se měsíc pohybuje snad výš než slunce :)
Stromy mě tu také uchvátili, jsou překrásné. Větve se kroutí na všechny strany a opravdu snad rostou směrem na jih. Je tu ovšem vidět, že do přírody zasáhla civilizace, hlavní stezky v lese jsou lemovány "pouličními" nebo spíš lesními lampami. Cestu nám občas připomene ukazatel, ale myslím, že sama bych se hned ztratila. :)
Po dlouhé chůzi lesem, který byl plný různých klikatých větších či menších cestiček, jsme se dostali do tohohle úžasného údolí. Skály byly neuvěřitelně vysoké a velmi, velmi strmé, opravdu nezvyklá podívaná.
V chaloupce v dáli vaří kávu, ano je to kavárna :) Na konci cesty nás čekal výstup na skálu po velmi velmi strmých schodech, připomínalo to něco jako výstup na Sněžku, nebo Lysou horu. Měla jsem pocit, že mi nohy upadnou :))
Ale stálo to za to, výhled byl krásný a že to bylo vysoko... Ještě jsme měli ale najít tu správnou vyhlídku, ze které je vidět západ slunce, kvůli tomu jsme přece přišli.
Zpátky jsme šli zase jinou cestou a procházeli jsme kolem další vyhlídky, ze které bylo vidět celé město, už se pořádně setmělo, bylo kolem 16:30.
Žádné komentáře:
Okomentovat